O KOLBOVĚ METODĚ
"David Alen Kolb definoval teorii zkušenostního učení (experiential learning theory), kterou představil ve své knize Experiential Learning: Experience As The Source Of Learning And Development z roku 1984. Tato teorie vychází z myšlenky, že učení je proces založený na zkušenosti a adaptaci, nikoli jen na výsledcích. Kolb se inspiroval myšlenkami Johna Deweyho, Jeana Piageta a Kurta Lewina, kteří kladli důraz na aktivní účast člověka v procesu učení. "
Co Kolb definoval?
Zkušenostní učení jako cyklus:
- Konkrétní zkušenost (CE) – učení skrze prožitek
- Reflektivní pozorování (RO) – učení skrze pozorování a reflexi
- Abstraktní konceptualizace (AC) – učení skrze analýzu a logické myšlení
- Aktivní experimentování (AE) – učení skrze zkoušení a aplikaci
Čtyři učební styly:
- Novátor (CE + RO) – citlivý, kreativní, učí se pozorováním
- Analytik (AC + RO) – logický, systematický, učí se přemýšlením
- Pragmatik (AC + AE) – praktický, orientovaný na výsledky
- Aktivista (CE + AE) – energický, učí se konáním
Tři vývojová stádia učení:
- Získávání – od narození do předškolního věku
- Specializace – školní a raná pracovní zkušenost
- Integrace – dospělost, kdy se učební styl přizpůsobuje různým životním oblastem
ZKUŠENOSTNÍ UČENÍ
"Zkušenostní učení (anglicky experiential learning) je způsob, jak se člověk učí prostřednictvím přímé zkušenosti — místo pouhého naslouchání nebo čtení. Funguje to nejen ve škole, ale i v práci, sportu, nebo každodenním životě — když se učíš tím, že něco prožiješ."
Co to konkrétně znamená?
- Učení se skrze čin – například když se učíš řídit auto tím, že si opravdu sedneš za volant.
- Reflexe – po zkušenosti je důležité se zamyslet, co se podařilo, co ne, a proč.
- Aktivní zapojení – nejsi jen pasivní příjemce informací, ale sám něco děláš, zkoušíš, testuješ.
- Přenos do praxe – poznatky ze zkušenosti si přenášíš do dalších situací, třeba i zcela odlišných.
